Prodavačka květin

aneb marnotratná montmartranka

Já vím, jak je to marné
darovat kvítí květině,
jak se má růže růži podobat,
jediná láska — té jediné.

A jak má růže vonět pro oba,
když oba si vínem voní?
Je upité víno opilé?
Či ona z něho — a on z ní?

Ať snese vám raděj
z nebe lunu,
je za mraky — a není —
požata tajně šavlí měsíce,
a toulejte se nocí
celí olůnění,
dokud se vínu zpitému
ještě i vašich úst ochutnati chce.