Bez názvu

Budem si spolu vyprávět
o všem, co je bezejmenné,
pohybovat rty a němě
prostřed bezvýznamných vět
pátrat, jak lze slova smlčet
a zvolna z nich
jak z vína upíjet.

Potom se třeba dotkneme
jakoby náhodou a plaše
prsty, které nebudou už naše,
a třeba blízko, zdaleka ne své
v tom skorem nedotknutí.

A v očích nesplacený účet
všech těch zamlčených vět
i věcí, které touží po jméně,
jak víno v našich ústech
po své chuti.