Lidé z jedné vsia lidé z druhé vsi

Lidé z jedné vsi si jednoho dne řekli: Jak asi žijí naši sousedé? Půjdeme k nim na návštěvu a uvidíme. To si řekli a hned se se všemi svými ženami a dětmi vypravili na cestu do vedlejší vsi.

Jejich sousedé si však právě v té samé chvíli také řekli: Jak asi žijí naši sousedé – půjdeme k nim na návštěvu a uvidíme. A také se hned se všemi ženami a dětmi vypravili na cestu.

Mezi vesnicemi, asi tak v půli cesty, byl hustý les. Lidé z první vsi a lidé z druhé vsi se tomuto lesu z jakéhosi důvodu odedávna vyhýbali. A učinili tak i nyní. Lidé z první vsi les obešli z jedné strany, zatímco lidé z druhé vsi les obcházeli z druhé strany.

A tak se stalo toto: Když lidé z první vsi dorazili do druhé vsi, zjistili, že je docela prázdná, zatímco lidé z druhé vsi se v první vsi podivovali témuž. Když se dost podivili, lidé z první vsi i lidé z druhé vsi pobrali, co kde našli, a vydali se na zpáteční cestu ku svým domovům.

A jako cestou na návštěvu, tak i nyní se oba zástupy vesničanů minuly při obcházení lesa. Jaké bylo překvapení těch i oněch, když dorazili ke svým stavením!

Nu – když se dosti podivili, když si zanaříkali, zavedli ti i oni dobytek do chlévů, hodiny pověsili na stěny, potraviny uložili do spíží, sudy skulili do sklepů, peřiny navršili na postele, rozestavěli lavice, truhly a skříně, uklidili hadry a hrnce a dál žili ve svých vesnicích, tak jako předtím.