Časné odpoledne

Jan Neruda přišel na návštěvu ke Karolině Světlé. Karolina Světlá byla právě v koupelně, šplouchala se ve vaně. Jan Neruda se posadil do lenošky, listoval v časopisu, pak vstal, přistoupil k oknu a díval se dolů na náměstí. Lidé tam chodili sem a tam. Karolina Světlá se stále šplouchala ve vaně. Jan Neruda si zul boty a ponožky. Vykouřil cigaretu. Opět přistoupil k oknu a díval se dolů na náměstí. Lidé chodili sem a tam. Vykouřil další cigaretu. Svlékl si kalhoty. Sedl si do lenošky a listoval v časopisu. Karolina Světlá se stále ještě šplouchala ve vaně. Jan Neruda si svlékl spodky. Přistoupil k oknu. Lidé dole na náměstí chodili stále ještě sem a tam. Vykouřil další cigaretu. Karolina Světlá se šplouchala ve vaně. Jan Neruda si sundal z hlavy klobouk, vlezl do postele a usnul. Zdál se mu sen: Chodí po náměstí sem a tam, lidé se za ním ohlížejí a pošklebují se mu. Bodejť by ne – je totiž nahý. Probudil se. Karolina Světlá se stále ještě šplouchala ve vaně. Jan Neruda se oblékl, obul se, zapálil si cigaretu, vzal klobouk a šel pryč. Vyšel na náměstí. Lidé chodili sem a tam, ohlíželi se za ním a pošklebovali se. Proč asi? Čert ví. Jan Neruda vstoupil do bufetu a koupil si pivo, malého panáka rumu a cigarety. Postavil se k oknu, vypil rum, zapálil si cigaretu, pil pivo. Lidé venku na náměstí chodili sem a tam. Všechno bylo zase v pořádku.