* * *

Zamžourá jedním, zamžourá druhým i třetím, protáhne jednu, druhou, čtvrtou, sedmou, třetí, náhle se vymrští, balancuje na své silné noze, poskočí, poskočí, vždy dvakrát krátce, jednou dlouze, vypustí slinu, vytáhne zub, prohlíží si ho proti slunci, zahodí ho a vytáhne druhý, palcem zkusí jeho ostří, spokojeně pokývá hlavou, poskočí vždycky takhle: hop, hop, HOP! Kroutí krkem, rozhlíží se. Zub leží před hrudkou. Je to tuk? Křičící ptáci se vzdalují. Je to tuk. Zub se třpytí. Ptáci se obracejí a zarezlé čepy jejich křídel skřípou blíž. Jsou to staří, olysalí ptáci, žlutými jícny jim je vidět do útrob. Hrudka je slabě žlutá, našedlá, je v ní několik zelených žilek.