To kdy kdo

Čeho se naděju… nepotěším se asi.
Nejsem ze smutných a k veselosti
mám jako k smrti — daleko, blízko —
nevím, kde je.

To kdy kdo kromě mne viděl, kulečník v lese stát. Prochor a Pelagija odcházívávali ho hrát.

Vosa vylézala ze sklenice po stříbrné lžičce, mravenci se okřídlili a z děravého stropu se spustily zlaté sloupky, když odešel mrak. A tak já, jsa toho dne nakonec dítě, dívám se a dívám, kterak to – a co tam asi neuzřím!

Mrak je Pelagijí pílící k Ještěhřebíčkovému vršku na koni, až se utrhne třásněný šátek její. Však neupadne a letí za Pelagijí, zlatavé sloupky se rozplynou, spustí se nové a zazáří vosa. To kdy kdo kromě mne viděl, kulečník v lese stát. Prochor a Pelagija odcházívávali ho hrát.

Pak se altán obrací, neboť jsem toho poledne dítě položené ku spaní v černých kalhotách se stříbrným knoflíkem a bílými tkanicemi. S lavicí na zádech chodím po dveřní zdi a vyhlížím – Ejhle! Pelagija se přetrhla v prsou a cválá za lesík na kopci Ještěhřebíčkovém.

To kdy kdo kromě mne viděl. Hrací holí na mne Prochor ukazuje, pak obejde stůl a pod kopcem Ještěhřebíčkovým usedá v židli. Ta se s ním vbelhá do stínu a Pelagija osamělá béře černou hrací svoji hůl a strčí kouli.

Ťuk! Zlatavý sloupek se postaví do sklenice a pije čaj, slyš. Už půjdeme domů. Půjdeme do Mů.

Kareta tam jede napřed a já jsem posláno pro pomněnku Babičce. Jen abych ale, ach jenom dej pozor, se neutopilo. Je krysa v kořenech vrby.

Babička bude ráda. „Na kořenu vrby sedí krysa toho podvečera a pláče lidské slzy,“ bude mi povídat ve svém starém pokoji v Mů. „Je totiž v té kryse, která tam sedí, zaklet chlapec spadnuvší do vody. Ve břehu svítí jeho stříbrný knoflík a jeho tkanice si ve mlejnici vážou do vlasů děvečky. Zejtra už nebude tak hezky, abych vás mohla pustit na vejlet, nad Ještěhřebíčkovým kopcem je plno zítřejšího deště.“

Zdalipak altán spadl, nestoje na sloupcích, když je tma v úplňku už. Zdalipak v břehu slzí krysa, ve které je chlapec, zdalipak je v lese o strom opřená hrací hůl; to kdy kdo kromě mne viděl. Nad Ještěhřebíčkovou horou je plno zítřejšího deště.