Dej mně mír, lásko, poruč už klid zbraní,

anebo napni ještě víc svůj luk
a sprosť mě naráz života a muk:
sladká je smrt, jež přijde znenadání!

Po celý den, ať se dní nebo šírá,
nedá mi jedno pomyšlení spát
a neblahé mě v blahu napořád
jen sužuje a novým žalem týrá.

Co si mám počít? Láska mě tak šálí,
tak svádí z cesty, že už nedoufám
v nic, nežli že se brzy uzoufám.

Když nechce láska zkonejšit mé žaly,
mohu už jenom duši vydechnout
a ve smrti se vysvobodit z pout.