Mlč, vlaštovko, ty repetilko,

nebo tě chytnu za křidýlko
a pak tě celou oškubám,
nebo spíš jazyk uříznu ti,
protože je to k ohluchnutí,
když tě tak ráno poslouchám.

Já jsem tě přijal pod svou střechu
a tak si zpívej, co máš dechu,
po celý den, když se ti chce,
jenom mě nebuď o svítání
a neber mi mou sladkou paní,
když spím a mám ji u srdce.