Marie, polib mne; ale ne, nelíbej mě,

a raděj vdechni mé srdce až do sebe;
ale ne, nevdechuj, a raděj vysaj ze mne
mou duši, která chce být pořád u tebe;

ale ne, nesaj ji; vždyť co by ze mne zbylo
po smrti nežli stín, který se plouží sám
bez těla podsvětím, jež z lásky učinilo —
odpusť mi, Plutone — jen mámení a klam?

Proto se milujme, než přijde věčná noc:
nad těmi zástupy bledých a němých stínů
s olovem na víčkách láska už nemá moc.

Nevěř, že Pluto snad miluje Proserpinu:
tak tvrdým srdcem tak něžný cit nepohne:
láska je vládcem jen na zemi, v pekle ne!