Tolikrát hněvat se, tolikrát smiřovat,

tolikrát lásce lát, tolikrát chválu vzdávat,
tolikrát rozcházet a zas se sbližovat,
tolikrát utíkat a pak se vyhledávat,

tolikrát tajit se, tolikrát vyznávat,
tolikrát hledat jho a hned zas prchat z něho,
tolikrát dávat slib a pak jej zase brát,
to v lásce znamená, že ťala do živého.

Taková nestálost znamená pravý cit.
A má-li skutečně znamením lásky být
záští i útrpnost, sliby i proklínání,

naděj i beznaděj, pokoj i nepokoj,
my přece střídáme napořád mír i boj,
a tak se milujem víc, nežli tvrdí zdání.