Starý pes

Na podlaze koupelny ležely Kristýniny batikované šaty a na poličce spatřil Sejkora něco, co doma ještě neviděl – bleděmodrý zapalovač.

Šaty nevoněly parfémem Dior, který před měsícem zabavil z kamionu ožralého polského řidiče, páchly nikotinem.

Jestlipak Eva ví, že naše dceruška kouří?

Ale aspoň je Kristýna doma.

S přemáháním se pustil do holení. Slunce planulo na obloze a břicho bolelo důvěrně známou bolestí. Táta jednou prohlásil, že je mu po šumavském vždycky tak, jako by snědl veverku, kterou si zapomněl uvařit.

I doktor Sejkoru varoval. Pití bylinného způsobuje halucinace, deprese a stav naprosté etické degenerace individua_,_ což byl, jak ho překvapilo, běžný lékařský termín.

Dám si jíl, pomyslel si, srnky ho olizujou, vždycky když je jim bídně.

Nejbezpečnější je chovat se jako zvěř, řekl jednou táta. Jak začneš něco vymejšlet vlastní hlavou, seš v pytli.

Otřel si tvář ručníkem a zamířil do kuchyně, aby si spravil žaludek.

Včerejšek proběhl uspokojivě. Po návštěvě Mykoprodukty se vrátil se soudruhem Mohoritou do hotelu Hvězda. Vypil šest piv a čtyři vodky. Zůstával ve střehu, kdykoli ho mohli obvinit z kontaktu s Václavem Havlem, ale odpadl při debatě o ekonomické situaci v Maďarsku a Polsku. Samotný závěr večera si nepamatoval, ale soudruh Mohorita jedl, pil a veselil se.

Přesto nebylo vyloučeno, že ho dojezd šumavského dostihl.

„Nevíš, co je s Mohoritou?“ zeptal se Kaňky, který měl službu a okamžitě zvedl sluchátko.

„Byl tu, vzkazoval, že vám děkuje, říkal, že si prohlídne stanový městečko, promluví s mládežníkama, osonduje náladu a připraví si projev. Litoval, že tu nejste.“

„Sežeň bednu šumavskýho, a jestli se vrátí, dáš mu ji jako dárek.“

„Ale dyť jsme sami vyhlásili zákaz prodeje! Přece víte, jak v drogerii zuřili, když museli flašky vytahovat z regálů.“

„Nějak si poradíš. Přijedu do dvaceti minut.“

Zavěsil, zabloudil pohledem k prosklené knihovně v obýváku a najednou měl pocit, že tu něco nehraje. Co když mu nainstalovali odposlouchávací zařízení? Na posledním školení o něm vykládali celé hodiny.

A pak si na parapetu všiml otočeného rámečku.

Fotka z hospody na Včelné – vzpomínka na časy před osmašedesátým –, na které byl s Leškem, Rudou, Otou, Vrabcem a Hellnerem a svou milovanou motorkou, zmizela.

Sebrala ji Kristýna?

Jestli se o jeho tajemství dozví jeho dcera, svět se mu rozpadne pod rukama, ať už se bude chovat jako zvěř, nebo bude něco vymýšlet vlastní hlavou.