Maďary

Úvod

V těch bájných létech padesátých, kdy si Čech pod slovem chatka nepředstavil malou chatu, nýbrž a jedině stejnojmennou sovětskou konzervu sekaného krabího masíčka za nepředstavitelně směšnou cenu, pobýval můj starší bratr v dřevorubecké chatě v Kašperských Horách. S výučním listem dřevorubce měl pro mne hodnotu Jacka Londona.

Ovšem když přijel do Prahy, proměnil se jako zázrakem v Elvise Presleyho. Tato jeho podoba souzněla mnohem víc s mými budoucími životními plány, vždyť dřevorubectví jsem obdivoval spíše platonicky. Bez pily břichatky bych se klidně obešel, za maďary bych dal život. (Malé m je správně.)

Stať

Nejde tu o příslušníky sousedního národa, nýbrž o druh obuvi. Maďary byly ze stejné estetické štoudve jako účes zvaný v tuzemsku eman, jinde elvis. Jako ta vlna nad čelem vzdouvala se bota maďarka od nártu do bytelné a plné křivky a razila si cestu obdivem i opovržením chodců po obou stranách Trafu čili Václaváku.

Bratr Gustav si maďary objednal za přísných konspiračních podmínek u jistého vršovického ševce. Ten dobrý muž musel pracovat tajně v přítmí své sklepní dílny, a tak není divu, že jedna bota z páru měla o poznání vzdutější špici než její kolegyně. Avšak! Obě boty měly na chlup stejnou barvu. Byly jasně červené!

Jasně červená barva maďarek, to byl rudý hadr, jímž majitel dráždil býky – bratr by mě poopravil: voly – rudého pořádku. Ale nejen tvar a barva maďarek byly netradiční: i podešev! Nevídaný mírový rozmach chemického průmyslu v NDR umožnil nahradit podrážkovou kůži novou hmotou: surovou pěnovou gumou, neprošoupatelnou, omyvatelnou, nadnášející tělo a povznášející ducha.

Připočteme-li k tomu roury, zvané též manesmanky, nohavice s doporučenou šíří dvacet centimetrů, navlas stejně jako výška záložky, a uvážíme-li, že končily nad kotníkem, aby mohly vyniknout barevné, příčně pruhované ponožky, dojdeme možná k překvapivému závěru…

Závěr

Boty mého bratra Gustava byly přímou, i když historicky dosud nezmíněnou příčinou tzv. maďarských událostí v roce 1956.

Ano, jako každý mocenský akt sovětské vlády byla i invaze do Maďarska diktována zčásti i něčím zcela iracionálním, v tomto případě výsměšnou a drzou obuví zvanou maďary. Proslulé sandály Nikity Chruščova na řečnickém pultu v sídle OSN budiž mé hypotéze němými svědky.