EVA

Před toaletou, kam se přiběhne vyplakat, narazí na hezkou světlovlasou holku s malým tetováním na rameni, která po ní sklouzne lhostejným pohledem. Eva odhaduje, že v Praze má dnes tetování každá čtvrtá, možná dokonce každá třetí dívka. Zatímco si nad umývadlem šplíchá vodu na obličej, škodolibě si představuje rok 2050 a lékařské ordinace plné svraštělých, potetovaných stařenek. Dveře se pootevřou: v zrcadle spatří Tomův obličej.

„Pojď dál,“ říká Eva. „Nikdo tu není.“

„Chtěl bych se omluvit.“

„Zavři ty dveře. Zavři ty dveře a polib mě.“

Přistoupí blíž a přitiskne se k němu. Tom se brání.

„Ráno toho budeš litovat,“ říká.