MARIE Matka

/vlnolam, moře/

Mám horečku.

Jednoho dne se probudím a sama sebe nepoznávám.

Jsem nahá.

Jsem kostra, kámen místo zubů.

Zvolna otáčím rukou.

Maso, kost a sval, nerv od malíčku k podžebří a mozku.

Poprvé v životě si své tělo prohlížím věcně. Strávím tak tři dny, a stále je to málo, pouhý zlomek náročných měsíců, které jsem prožila v matčině břiše.

Třetí den uslyším bušení na dveře, jen nerada se zvednu od zrcadla. Zdá se, že je to naléhavé.

Jsem nemocná, řeknu a cizí hlas v chodbě vysloví zaklínadlo, telegram, a já se zabalím do zimního pláště.

Před třemi dny zemřela matka.

Spánek je vyhrazen temnotě a odpočinku; přestože matka zatíná pěstičky a stěžuje si na odložený pohřeb, nedovolím jí vstoupit. Už několik dní leží v mrazáku, a ještě chvíli bude, závistivě pokukuje po mém kabátu, ale dokud spím, nedám ho z ruky. Když se probudím, vrhne se po něm a cpe ruce do rukávů. Odvleče si ho s sebou. Víc ze mě nedostane. Naříká a s uraženým výrazem mizí; v duchu si chystá historku o nevděčné dceři, kterou bude vyprávět v léviovském domě.

Ještě mezi dveřmi mi připomíná svůj pohřeb.

V dalších dnech naslouchám tomu, co se děje uvnitř mého těla. Nemám hlad, ale donutím se spolknout kousek chleba, abych ho mohla sledovat jícnem.

Doprovázím každé sousto do střev a ven a soustředím se, dokud neucítím, že ze mě vyšel poslední kousek nečistoty; s tím, co je za hranicemi těla, nechci mít nic společného.

Matka lká, když otevřu ústa a zkoumám své zuby. Na léviovská setkání chodí prochladlá, a kdyby věděla, že zemře nevhod, držela by se ještě chvíli při životě.

V mrazáku ji to nudí, sděluje mi, zatímco se věnuji svým vůním. Povzdechnu si, na nic jiného nemám čas, pracuji.

Sedmý den odpočívám. Chtěla bych mluvit o svých šesti. Pod vrstvou špíny vidím, že jsem zhubla, jsem-li živá, nevím.

Jsem unavená, k smrti zemdlená, a matka hnije kdesi u ledu.

Nestěžuji si, tentokrát jsem to já, kdo má navrch. V plamenech praská její zmrzlé tělo tak, že mě zaměstnanci krematoria začnou nenávidět; odkud jste ji přivezla, ohlížejí se na mě, z točny?