ANIELA

stále znovu
/žár/

Byly to sny nedotčené mou sestrou Marií.

Skryté před mužem.

Neposkvrněné dvojčaty.

Odolávaly času. Připomínaly klidné nedělní odpoledne; trávily předchozí dny a chystaly se spolknout nových šest; s ubrusem z tlusté látky a poloodhrnutými záclonami.

Byly to sny, jaké se mohly zdát Aniele s nohama vtisknutýma do chodníku, Aniele slídící po modrém prstu.

Občerstvovaly mě.

Ve stínu těla, myšlenek, ňader
úzké kotníky a stehna,
která jako třísky štěpí další dcery.

Kdybych řekla, že od té doby vyhledávám jen ženy, nebyla by to pravda. Ale od chvíle, kdy ke mně začaly přicházet ve snu, se miluji jen s nimi, nebo s nikým.