Venkovské bály

Marii

I

Voják tančící s dvěma oharky
Palec utopený v opasku
V kapse na prsou cíp dovolenky
Těžké okované boty
Duní ve vycházkových střevících
Zlato nárameníků
Teprve slabě prokmitá v černi
Vleklý postup k smavé hodnosti
Ale za to písnička složená na kavalci
O modrých očích
A o špásovném děvčeti
A nahořklý van mladistvých
A dosud nezhojených slov
Jejich uhrančivost
Chlapecká svévole
Lačně postávající kolem výčepu
S kapesným na cigarety
To tě mámí
Sedící pod ebenem matčiných vlasů
Zelená lafeta v karnevalovém kouři
Běl zubů překonávající škrabošku
Vyzývá zvěst lačnosti
Muž na řetězu
Muž na svobodě
Voják tančící s dvěma oharky

II

Něco selského v barvě zlatých hrušní
Výskot který ještě nedostoupil
K branám venkovské krčmy
Tvrdě řezaný ohryzek
Pohybující se na snědém krku
Lhostejná chtivost úst
Plivajících do bláta cest
Pohvizdujících si v marastu
Ztuhlá ohebnost kolen
Parádivost
Ve vlasech olej
Jasné vymydlené čelo
Drsné bezněžné dlaně
S žlutým lišejem kuřáckých zvyků
Mladý traktorista
Cenící zuby k zabláceným vozkům
Bez jejich cukříčku v kapse
A skrajovaných kůrek
Bez průpovídek
Ve větrem rozpukaných rtech
Vycíděný vyleštěný
Houká na kamarády a tančit
S tak vážnou tváří se mu chce

To tě mámí
Sedící pod ebenem matčiných vlasů
Tento sedlák s tvrdě řezaným ohryzkem
Jeho podupávání v tanci
Strnulost jeho neúsměvu
Hladké lesknoucí se vlasy
A neznabožství jeho masky
Jeho úprk
Jeho loudavost
Nebezpečí těch gest

III

Navzdory k tobě tančím
Z temného loubí Neboť venkovská noc
Usedá se stařenami blízko kamen
Ohřívá staré ztuhlé hnáty
A my se vytrácíme očím
Poprvé stár a naposledy mladý
Zas v tanci potkávám svůj ostych
Můj návrat už je pozdní
Z bězhvězdna vzpomínek se lehce třpytí

Nesmíš dál Za těmi vrátky
Je naše zahrada a bílý dům je náš
Ale tahle ptáčnice nám sotva patří
Tady můžeme usednout a něco pojíst

Vždyť je karneval
Při němž se nasazují masky
Oblecme z dávna nejmilejší

To tě mámí
Mlčící pod ebenem matčiných vlasů
Můj návrat ač je pozdní
Z bězhvězdna vzpomínek
Se třpytí poslední
A hasne

IV

Pohleďte na tu bláznivou
Pohleďte na tu nehezkou
V růžovém přestrojení

Povězte mi o ní

Byla zplozena v opilé noci
Žena spící už se semklými koleny
Bez lásky a touhy po dítěti
V spící probudil se chtíč
A muž k ní vstoupil

Pohleďte na to bláznivé dítě
Pohleďte na to nehezké dítě
V růžovém přestrojení

Vějíř v jejích rukou chrastí
Smutné velikonoční řehtačky
Neboť zvony před bláznem ulétají
Neboť zvony před dívkou ulétají
Když dospívá a není hezká

Škraboška přesto oči neutají
Chlapce vábí růžové přestrojení
Vějíř vesele chrastí v jejích dlaních

Ale co půlnoc zjeví

Pohleďte na tu nehezkou
Pohleďte na tu bláznivou
Stojí sama ve stínu dveří
V rukou má škrabošku a vějíř

Smutný velikonoční vějíř
Marného dospívání

To tě rozesmutní
Sedící pod ebenem matčiných vlasů
Neboť zvony před bláznem ulétají
Neboť zvony před dívkou ulétají
Když začne potkávat své lásky

V

Den krade se už za nocí
Zvěd prchá z prohrávané bitvy
Pokoutní hudba zašlým stříbrem zní
To tě naposledy mámí toto tajemství
Ty tančíš sama v žádostivých pažích
Až úsvit rdí se sám tě vyprovází
V soucitu matek andělské tlí peří
I tvrdá zem zná pohlazení hebčí
Sto očí provází a sto rukou tě hýčká
Náhradou za ty jež se vytrácejí
Křídlovka neznalá jak hudba neznající
Vyzývá naposled k tanci tu nejkrásnější
To tě mámí
Plačící pod ebenem matčiných vlasů

Svět září maskami a pod maskou se tmí

Poříčí