Koleda hladu

Bez jablka vydaný hladu
K tobě na špičky stoupám
V plachou chvíli kdy nikdo nekouká
K hejčkání prsteníčkem zveš
Představuju si tě s dřeváky za dveřmi
V nichž chodívalas dávno samotná
(To vědí křivolaké stezky
Kopce svou zeleň dmoucí
Za zlatem ovsa
Jež mistr Theodorich dal
Kol svatých hlav)

Láskou zkamenovaný
Sebastianský šíp v hrdle mám
Abych nezpíval sladce
A nepřirovnával

První jsem kdo tě u prahu vítá
Kraválem hrnců svatebních