* * *

Už jsme jednou zažili jaro
a blažené dny kdy jsme chodili nazí
bez žízně hladu dosud bez ženy
a nepočítali svá žebra
matka zahálka nám upředla
hebké odění fíkový list
jen co by se zakrylo ohanbí
a my jsme jí pomáhali

Nebyla to nevinnost (ta vykoupená)
spíš zabedněnost v ohradě Ráje
všecko nám až dosud říkalo pane
nepočítali jsme vteřiny
jako by nám patřila věčnost
Kam jsme přišli hradili jsme území
na nich zakládali nikdy hotové příbytky
po Otci puzeni už k tvoření
ale zatím jen zkoušející vlohy:
Byl jich bezpočet a všecky udivovaly

Bavilo nás i myslet
neboť myšlením jsme vynalézali
jak se opevnit a nenapadlo nás že jednou
z nezbytí k hradbám postavíme stráže