Divný den

Den jak ho vyplašili hajní
co jedou vlakem bodře rozvalení
a jedí párky z ruksaku.
Jejich děti
velkýma očima se usmívají
a trousí perly podle tratě
Den jako straka slétá k zemi
krade je nikým nehlídané
louská v korunách stromů

Až se přetrhne stín měl tenkou stopku
a drobné kvítí jaký div
za rosy odvahou se čepýří
osamělému opilci se posmívá
připadá mu jak z cirku vypískaný
spráskaný pes
s tou věčnou melodií:
nedá pokoj až bude nakrmený

A mnoho podobných věcí
je k smíchu trávě až se zavlní
když stéblo stéblem polechtá
Jen ptáci
za okny škrtají tu aranžuru
když slunce zapadá
a není soucit co v nich dovádí

Setmělo se Kam modrý les
ještě před hodinou tak zřetelný
šel na vlastní pohřeb?