Půl noci

Měsíc megaloman
Žhnul aby předstih pověst slunce
Kulatil se a měkce tál
Hořel plamenem dýmné svíce
A plamen se opíral
O svícny stříbrných jedlí
Paprsek podobný knotu
Byl spuštěn k náloži našich skal

Kolem půlnoci byl očekáván výbuch
Hasiči z našeho městečka
S škraboškou masopustní noci
Stanuli vážně u pat jedlí
Neboť pod svícnem je tma
A zapřísahali nás z jejich hloubi
Abychom se spokojili s tím co je jisté
Avšak z dohledu skal

Ale my jsme stanuli právě
Na plošině kterou nalezl měsíc
A zakoušeli slast z tolika doteků
Z houstnoucí tmy a z bílých požárů noci
Z tolika propletení prstů
Z tichých nevídaných salv
Na naši počest

A viděli jsme jak plamének k plaménku se má   Jak si předávají třpytná poselství
Jak se spalují touhou dospět k nám
Neboť je vedly doutnavé zorničky našich očí
Bdící s předtuchou krásné smrti
Jdoucí s jistotou
S jistotou
Jdoucí k nám