Pád

Karlu Hubkovi

V tikání hodin prošlý čas
se ztrácí nenaplněný
boty prázdna prošly zahradou
Všecko na dosah k čemu jsem se dřív modlil
a všecko k nedosažení
To je teprve po ránu a říkám si   proč jsme dali spravit ty hodiny?

Spáč se smysly zhovadilými
peníz daně za probděnou noc
Tolik si ukládáme o život
když se přestaneme mít rádi!
Nerozumím zlu světa v tom to vězí
Milovaný přítel pádem z okna na dlažbu
(ach kdyby aspoň na záhon květin!)
způsobil že se nedovedu radovat
z toho co obdivoval