Zavržení

A pak rozkradli tvá žebra
Pro lůžka žen a monastýr
V němž tvůj sok denně stoupá k slávě
Ležíš zavržený pouhý měkkýš
Dým z dlouhých postních svící
Jde k temnotám

Noc saje ústy vykrvácíš
Pro ten císařský lup
Neboť epigoni architektur
Unesli tajemství tvých krovů
Důmysl svalů kloubů jejich vazby
A chtějí přestavěti dav
Podle zákonů tvé klece

Až okusí

Co na tom že je viditelný svět
A že jsou poznání nekonečná poznání
Stejná rozkoš je pouhé zavržení

Jeden krok ve tmě plavba bůhví kam
Žít muka a být přichystaný
Popravčí četě s hlavou dolů