Noční jízda

Černé jiskry odletují
V zlatu ostruh z paty hvězd
Noc osedlává si mne
Hó Její zchvácený dech

Nepoznává ulitu svého lůžka
Z šedých povlaků vzlétá peří bílých hus
Neboť jižní vítr se vrací
Len prostěradla vstane z mrtvých
A v modrém květenství
Se k nanebevzetí schystá
Čelo postele z matného dubového dřeva
Zachvívá se neočekávaným tlakem mízy
Stará noc v stínu očí ukrývá vrásky
Aby mohla tváří v tvář pohlédnout mladistvému
Slibuje mu husarskou jízdu
Zkoumá tajnými doteky jeho boky
Neboť zde je muž hledící k hvězdám
Svázán přepevně s zemí

A jeho nohy bronzové sloupy
Se podlamuji tíží spánku
Vsunuje jeho bílá chodidla
Do třmenů slastně žhoucích
Nechá spočinout hlavu na svém rameni
A sama třímá třpytivé třmeny a uzdu

Černé jiskry odletují
V zlatu ostruh z paty hvězd
Rameno o nějž se opírá je ze tmy
Hó Nad ním zchváceny dech