* * *

Spánek je milost
kdo ho nemá je bez Milosti
a nikdo mu neuvěří

Zhůvěřilosti smetené na lopatku dne
kůrky nedojedků dobře známá obročí noci
Ale v ponožkách dojít k nejbližšímu světci
byť mi nic neříká: Je z baroka
přesto jako já má strhané extatické rysy

My chtiví věčně na něco sahat
my lační věčně proplétat prsty
s něčím co neobsáhneme!

Pak ta skepse ostny pochyb a nenadálá prozření:
když si vymýšlíme ne už svatební košile
křty a pohřby: Místo toho
vítání novorozeňat spalování mrtvých
u postýlek brlení a chrastítka
trochu klec trochu povyraženi
a u hrobu thuje nebo barvínek

Nad tělem nebo nad popelem
nad člověkem který zaživa
pokud nepěstoval jógu
anebo se neplazil rákosím jako voják
anebo se neohýbal v tunelu jako razič
nosil v podstatě hlavu vzhůru

Za nás to pak dělají stromy

Lípy u hřbitovů bývají nejmohutnější
v dosahu jejich kořenů hubneme na těle
v tlení pomyslů v koncích předsevzetí

A napohled je takový hřbitov
(i kdybychom byli bez víry)
tlukoucí srdce v mrtvé krajině

I kdyby to nebylo předpověděno:

Zmrtvýchvstání