Úklady

Jen prchavému souzena je stálost
Beztvaré časem vytvoří si tvář
Těkavým mžitkům které břitce mizí
Duch nezřetelný razí podobu

V hasnoucím nebi jasné hvězdy hoří
Sám někdo jiný k svému obrazu
Bůh stále vnuká všemu stvořenému
Rád pokrevenství ryzí totožnost

Všecko až dosud podobá se hrám
Holubů sivých popelavé peří
Divoké kachny spadlé zvysoka!
A sotva někdo prohlédne ten klam

Tak osiřelo dítě prvních slov
Za slepou bábu půjde do kouta
A naposledy v smrti uslyší:
Nezlob a hrej si tu máš kohouta