* * *

Je zima jak má být
zima podle pana Celsia
dvacet pod nulou
mráz v okna duje
v světnici bez kamen

A přece bylo jaro
byl jsi byli jsme všichni
o Pomlázce uhodil jarní den
seděli jsme na rozvalených kamenech
o ně tloukli pomalovaná vejce
a dusili se žloutkem Vzkříšení

To jsem znovu doufal
že je možné pozapomenout
že se vrací co zbytnělo v čase
až po mandlové oči zaostřené
na tající svíci v jediném
pokoutním okresním baru

Byl to zákonitý průsečík
tvého zahloubání a mého smutku
Lekli jsme se ve stejnou chvíli
když na parketu při Marii Rottrové
se ozvalo: Ježíšmarijá ty kurvo!