Loučení se synem

Okno po ránu otevírám
všude jenom zdánlivé ticho
nic nikde nahlas jenom šelesty
rousání myši ptačí pípnutí
a vytrvalé svištění kosy

To v stříbrném vrboví se v ohybu cesty
mihl můj plavovlasý syn
nadlouho naposledy

Tolik loučení tak pomalých!
Všichni balancují na ostří břitvy
zdlouhavě bolestivě
když předtím vpadli do našeho života
úderem hromu