Řeč o řeči

Nejsou věty ani chudinké věty
natož bohatá souvětí
věty rozvité jak ty paprskovité
stezky v polích vedoucích na hřbitovy
k poutním kostelům a do hospod

Je tu scelená prázdná krajina
vylidněná od ptáků odptačená

Je tu řeč kterou se neumíme pozdravit
řeč přeoraná nelítostnými pluhy
zem po melioraci odstavená
od prsů studánek a mokřin
(ještě předloni tu kníkaly čejky!)

Už se neboříme v bažinách žíznivého léta
jdem bez závrati vymezenými cestami
uprostřed lánů v duchu přemíláme
sypkou saharu prázdných slov