Promlčování

Unikají nám vzácné chvíle
Vyrážejíce klín klínem
Nejdražší přání vyměníme
V zastavárně za trošku třpytu
Abychom se pak blýskli
Vypůjčovanou odvahou z druhé ruky
A vlastní promeškáme

Je libo usednout?

Kabonéři se nám pak podobají
Kaboní se tak okázale
Neboť vidí příležitost naději
Zaměnit svoje šlépěje s námi
Jdou vymydlení páchnoucí tukem
A drobné léčky se jim z dlaní sypou
Naše odvaha vezme do zaječích
A končí v oku s zadrhnutou šíjí