Pastvu má podzim

Je z koudele nebe stromy zhubly
Ještě chryzantém bledé pochodně planou
Dávné svatební čabraky pohřbů
Kdy Smrtonoš je ženich zářivých jiter

Přes řeku Smrtku živí nahlížíme
Do skleněných stájí: Hle zahradnictví
V kapse přepočítáváme drobné
Je Dušiček a pastvu má podzim

Medúzy mlhy: Třeskly výstřely posledních honů
Podvědomě se vyhýbáme v cestě hořící keř
V kterém uvázly zlaté vlasy Faethonovy
Až dosud hřebci smýkaného po zemi

Sám a jediný jdu klopotnou cestou
K čerčanské topírně: Hle nádraží
Sebe potkávám sobě nabízím ruku
Osamělý pozdrav úsměv a cit