Uvidět tělo

Chtěli bysme mít jak plurálem majestatis
              říkal císař
děvečky co se podkasaly při senoseči
mít mít paniců pluky odvedených rovnou
             od pluhu
od opratí jankovitých koní kteří rukují
za doprovodu Josefa Haydna otce zdravé
             hudby

Nic z toho březen padá sníh
žádné Svěcení jara
v putyce sešlí pivní starci
já s nimi povečeřel
v bedrech ještě hřeb včerejší dřiny
abych potom vyšlapal
svou cestu k noci

A stýskám si?

Ostatně ve století nedozírných možností
už ukazovali davu básníka v kleci
jak málem zvíře které nepřežije
rok třikrát nula
a taky jsem slyšel o stařence
dělala šatnářku v leningradském divadle
a ukazovala: Takhle v loktech
jsem držela svoje děti
a zemřely hladem nebylo co žrát!

Neboť po utopistech politici
holiči jatí ctižádostí
znovu přistřihnout bradu lidstva
zas dělí na atomy zášti
nedílné tělo: Dílo lásky

A tak jsem uviděl to tělo
už skoro padlé nebo padající
v putyce mezi sešlými
už starci nebo jejich adepty
přikované k rozvrzané hospodské židli
Pak se zvedlo a razilo si   cestu ke dveřím provázeno
přes nepokrytý odpor utajeným podivem
námět k pomníku i k pranýři

Všecko zšedlo a všichni se odmlčeli

Zavidov, 1980