O naději (II)

Tak neuvěřitelně pomalý tak vleklý
ani-už-ne-pohyb
(ale tertium non datur)
buď to vydržím nebo na to zařvu

Tak mě rvát z lůna života
holýma rukama tak bez slitováni
(krista boha krista boha!)
ze statků ducha z usedlosti duše

Není naděje v tom dělat si naději
je jen naděje — je-li jaká —
obsažená jako prvek v pralátce života
s občasnými shluky molekul
skrytá pouze latentně přítomná
sotva uchopitelná