Poříčí

Měl jsem za to že to je Sázava
řeka mého života
ale byla to Léthé

Zapomnění?

Je tam dosud v poli kaplička
a viditelně překáží
traktorům v lánu obilí
(v kterém jsme se — jak je to dávno? —
zběsile milovali!)
a přece ji oborávají
a nikdo si až dosud netroufal
řečeno stručně: sejmout ji a konec

Jako by tam stálo znamení
s výstrahou: poškození se trestá

Ještě v minulém století
(říkala mi moje babička)
se tam vyorávaly kosti a meče
chabé pařáty dávné bitvy:
Roku čtrnáctset dvacet tam bojoval Žižka
s katolickými pány

Je to dávno

Ale nad krví jednou prolitou
je těžko jen zakrákorat
nedá se vybagrovat
ani se nad ní nedá prásknout bičem

Buď to je právě v tom

Anebo to už není v ničem