Krutost

I

I pod nejhebčí duší
Vlčí tesák se viklá
Rozdírá krvavou pruhou
Bělostné břicho něhy
Zasévá protimluv
Nabádá k vilnosti a zradu chystá
Vtiská do lidských vzdechů
Kluzkou zvířecí stopu
A není studně dosti hluboké
Aby mu sahala až ke rtům

II

Je-li některý z nich krutý

Krutost asi vrhají křehké blány
Krutost prosakuje jimi
Podobna měchýřkům příliš úzkých ryb
Proplouvajících štěrbinami
Za klamem světla

A průduchy vod
Pak zraňuji něžné stvoly trávy
Ostrou hřbetní ploutví
V rákosy vbodávají
Bělmo svých stop

Proti krutosti žádné
Obrany není