LXXXVII\.
LXXXVII\.
Léta ot narozenie Jezu Krista milostivého
po tisiúciu po dvú stú po pěti dcát druhého
svatého života paní Sdislava s světa snide,
pro niuž pracným veliká útěcha přídě.
Pěť mrtvých vzkřiesila,
mnoho slepých prosvietila,
chromých a malomocných mnoho uzdravila,
nad jinými pracnými veliké pomoci činila.
Sta sě, že pan Všeslav, sed k židóm, židovku podávi,
pak žid, v dóm jej přilúdiv, do smrti jej zadáví.
Přietelé jeho pomstichu
a pro-ň mnoho židóv zbichu.
Král ty všěcky chtieše zbiti,
musichu všickni z země jíti.
Pak milosti královy dobychu
a s židy sě umluvichu.
Ale židy že bíti směli,
proto sú koblúk židovský na ščít vzěli.