4

Proč ale utrácíš, ty marnotratná něho,
jen sama pro sebe dědictví krásy své?
Příroda nedává svůj odkaz, půjčuje ho,
a ve své štědrosti jen štědrým půjčuje.
Tož, krásný skrblíku, proč tedy zneužíváš
daru, jenž byl ti dán, abys jej zase dal?
Lichváři bez zisku, nač vlastně používáš
takové sumy sum, když nechceš žít z ní dál?
Tím, že se stýkáš jen se sebou samým stále,
sám sebe o svoji vlastní slast okrádáš.
A když tě příroda odvolá nenadále,
mluv, jaký počet pak ze všeho světu dáš?
          Kdybys jí neužil, tvá krása s tebou ztlí;
          kdybys jí použil, tvůj odkaz naplní.