54

O co víc, příteli, přidává krásy kráse
ta sladká ozdoba, která je ve věrnosti!
Růže má krásný vzhled, však ještě hezčí zdá se   pro ten svůj sladký dech, jejž ve svém nitru hostí.
Drobný květ šípku se právě tak temně rdívá
jako nach na růžích, z nichž cítíš vůni stoupat,
též roste na trní a též se rozechvívá,
když mu chce rozhrnout dech léta plátky poupat.
To však je krása jen pro oči, která mine:
aniž kdo po ní sáh, žije a opadává,
až zajde beze stop. S růží však je to jiné —
ta právě ve smrti nejsladší vůni dává!
          Až uvadnete vy, ó růže mladosti,
          v mých verších zůstane tresť vaší stálosti.