83

Nikdy jsem neviděl, že vy se líčíte,
a tak jsem vaši tvář nelíčil ani já;
myslil jsem, věřil jsem, že vy se tyčíte
nad plané pochvaly, ty dluhy básníka.
Proto jsem klidně spal a o vás nemluvil,
abyste ukázal vy sám svou bytostí,
co perům dnešních dob vždy ještě chybí sil,
když mají hovořit se ctí o vaší cti.
Vy ale máte mi za zlé to mlčení,
ač je to spíš má ctnost, že stojím beze slov;
když mlčím, uškodím kráse míň nežli ti,
kteří jí chtějí dát život — a dají rov.
          Vy máte v jediném oku víc života
          než vaši básníci v svých chválách oba dva!