85

Má Musa utichla v způsobném mlčení,
zatím co ostatní honosné chvály dál
zvěčňují vaši tvář zlatými písmeny
a verši, které sám sbor všech Mus vykoval.
Jiný má mnoho slov, já mnoho myšlenek,
leč jak ten kostelník beze škol umím zmámen
na každý chvalozpěv, jejž krásnou formou řek
schopnější duch než já, křičet jen samé „Amen!“
Na každou chválu vás já říkám: „Je to tak!“
a i k té největší vždy ještě přidávám,
i když jen v myšlenkách, které jsou přesto však —
ač v slovech poslední — vždy první v lásce k vám.
          Jiných si važte zde pro zvučnost jejich strof;
          mne pro mé myšlenky, jež mluví beze slov.