152

Ty víš, že přísaha mé lásky byla lež,
tys ale podvakrát mně přísahala křivě:
slib lůžka zlomilas — a nový příslib též,
novou zášť přísaháš jak novou lásku dříve.
Proč ti však vyčítám tvou dvojnásobnou faleš,
když já, lhář největší, ti stokrát v hrdlo lhal?
Každá má přísaha jen kupila lež na lež,
svou čest a důvěru jsem v tobě oplakal.
Neboť já přísahal s hlubokou vírou v tebe
na stálou lásku tvou, na tvoje srdce vlídné;
abych ti světlo dal, oslepil jsem sám sebe,
své oči nutil lhát vzdor pravdě očividné.
          Neboť já přísahal na tvoji krásnou tvář —
          a proto už jsem já z nás obou větší lhář.