102

Má láska zpevnila, i když snad slabší zdá se;
mých citů není míň, i když jsou méně znát:
já s láskou nekupčím, abych o její kráse
tak jako prodavač hovořil napořád.
To byl náš mladý vztah teprve ve svém máji,
když jsem jej slavíval svou písní den co den;
vždyť slavík také vždy zpívá jen z jara v háji,
a když dny dozrají, utichne jeho sten.
Ne že by letní dny byly snad méně milé
než čas, kdy konejšil svým teskným zpěvem noc;
teď ale hlaholí každý keř rozmařile
a slast, jež zevšední, ztratí svou slastnou moc.
          A proto i já vždy jako on zmlkám časem,
          abych vás neznavil svým zpívajícím hlasem.