10

Přiznej k své hanbě, že nemáš cit pro nikoho,
ty k sobě samému stále tak bezcitný.
Popři, že tebe jich miluje tady mnoho,
ale ty nikoho — to teď už každý ví.
Neboť tvé vražedné záští tě žene k tomu,
že strojíš bez hrůzy úklady proti sobě,
že toužíš rozbořit zdi překrásného domu,
který bys měl si přát obnovit v krátké době.
Ach, změň své názory, ať změním já svou víru!
Má záští bydlet líp než láskyplný cit?
Buď jak tvá přítomnost, laskavý, plný míru,
a snaž se alespoň sám k sobě obměkčit.
          Vytvoř už kvůli mně, milý, své druhé já,
          ať krása ve tvých a v tobě smrt přetrvá.