24

Mé oko na způsob malíře navždy vrylo
do desky srdce tvůj obličej jako živý;
mé tělo jako rám ten obraz obroubilo
a lze jej uvidět jen z pravé perspektivy.
Protože jestli chceš spatřit své pravé rysy,
musíš se dívat skrz malíře na obraz:
ten tvůj, ten uprostřed dílny mé hrudi visí
a okny dopadá na něj z tvých očí jas.
Hle, jak si oči zde navzájem posloužily:
ty moje kreslily tvůj obraz a ty tvé
jsou okny pro mou hruď, do které každou chvíli
nahlédne slunce a dívá se na tebe.
          Leč jedno umění ty oči nemají:
          kreslí jen to, co zří, a srdce neznají.