61

Chceš to ty, aby mi celou noc v očích stál
tvůj obraz, i když mne víčka už tolik pálí?
Chceš to ty, abych tu zas a zas procítal
kvůli všem přeludům, které mne tebou šálí?
Pověz, je to tvůj duch, kterého vysíláš
z takové dálky až sem za mnou na výzvědy?
Je to tvá žárlivost, pro kterou vyzvídáš,
co v sobě ukrývám za nízkosti a bědy?
Ach ne, tak veliký přec není ten tvůj cit:
má láska otvírá mé oči v noční době,
má věrná láska vždy ruší můj noční klid,
ta to chce, abych stál na stráži kvůli tobě!
          A tak tu stojím stráž a ty též někde bdíš —
          ode mne daleko, o to však jiným blíž.