82

Ach, ano, uznávám, že nejsi muž mé Musy,
a proto můžeš číst — a nebude to hřích —
vše, co ti věnují a co ti píší druzí
o tváři, světící každý list jejich knih.
Ty jsi tak veliký jak v moudrosti, tak v kráse,
že já, jak vidíš sám, nemám dost slov a chval;
a z toho důvodu jsi nucen hledat zase
novější odlitek v čase, jenž dospěl dál.
Jen hledej, lásko má; i kdyby ten či ten
vymyslel sebevíc chval na tvou oslavu,
tvá pravá podoba pravdivě září jen
z pravdivě prostých slov mých pravdomluvných rtů.
          Ty hrubé barvičky jiných se hodí spíš
          pro tváře bez krve — ty je mít nemusíš!