58

Chraň mě bůh, jenž mi dal být vaším otrokem,
abych vám vyčítal čas vašich kratochvílí
nebo se v duchu ptal, kde jste byl celý den —
já, váš man, čekám jen, až máte volnou chvíli.
Ach, kéž smím trpět dál tu vaši svobodu,
jež je mým vězením tím, že nás vždycky vzdálí,
a kéž mám dosti sil nést rány osudu
a nevinit vás z křivd, které by se mi staly!
Choďte si kamkoliv, vždyť smíte zcela sám
s naprostou volností rozhodnout o svém čase;
čiňte si cokoliv, vždyť přísluší jen vám,
abyste vlastní hřích ze sebe sejmul zase.
          Můj los je čekat vás, i když to krutě bolí,
          ne honit od zábav, ať už jsou jakékoli.