52

A tak jsem jako ten bohatec, který má   klíč k sladké pokladně, v níž skrývá svoje skvosty,
a který přesto ji jen zřídka otvírá,
nechtěje otupit hrot vzácné blaženosti.
Vždyť jenom proto jsou svátky tak vzácné dny,
že jsou jen pořídku po roce rozloženy
a že jsou vsazeny jak drahé démanty
do řady kamenů daleko menší ceny.
A tak je pro mne čas, v němž jste vy, drahou skříní,
truhlicí na oděv, jež v sobě vězní šat
pro zvláštní okamžik zvláštního dobrodiní,
kdy mi zas ukáže svůj poklad nad poklad.
          Ach, vaše cena je důvodem pro člověka
          k jásání, když vás má, k doufání, když vás čeká.