44

Kdybych byl z myšlenky a ne z masa a kostí,
co mohlo by se mi postavit do cesty?
Navzdory prostoru, přes všechny vzdálenosti
letěl bych z dalekých krajin vždy tam, kdes ty!
I kdybych třeba stál — od tebe odehnaný —
na konci světa sám, co na tom bylo by?
Myšlenka přeskočí země i oceány
a je tam, kde chce být, sotva to pomyslí!
Leč nejsem myšlenka — smrtící pomyšlení —
abych se dával v let za tebou zas a zas!
Jsem jenom ze země a z vody uhnětený,
a proto musím štkát a čekat, co dá čas:
          od těch dvou prvků bych se už nic nedočkal
          krom proudů těžkých slz, jež značí jejich žal!