43

Čím víc je přivírám, tím víc mé oči vidí —
vždyť hledí celý den na to, co nemá ceny;
když ale spím, tu v snách vidí jen tebe z lidí
a temně jasné jsou jasně v tmu obráceny.
Když dovede tvůj stín dát stínům tolik záře
a jasem zaplavit oči, jež přikryl sen,
jak by pak skutečná podoba tvojí tváře
musila rozjasnit svým světlem jasný den!
Ach, jak by blažené byly mé oči tím,
kdyby tě vídaly též za bílého dne,
když celou temnou noc už jen tvůj matný stín
z nich ani na chvilku ve spánku nesejde.
          Všechny dny pro mne jsou noc, když tě nevidím,
          a noci jasný den, když tě v snách spatřit smím.