LVII.O VELRYBÁCH NA PLÁTNĚ,NA ZUBECH, NA DŘEVĚ,NA PLECHU, NA KAMENI,NA HORÁCH A VE HVĚZDÁCH

Sestupujete-li do londýnských doků, můžete spatřit na Tower-hillu zmrzačeného žebráka (nebo kotvaře, jak říkají námořníci), jenž před sebou drží pomalovanou tabuli, představující tragickou scénu, kdy ztratil nohu. Jsou na ní tři velryby a tři čluny; jeden člun (obsahující prý ztracenou nohu ve vší původní neporušenosti) je drcen vpředu čelistmi velryby. Každého dne po celých deset let, jak mi bylo řečeno, držel žebrák před sebou onen obraz a ukazoval pahýl své nohy nevěřícímu světu. Nyní přišel čas, kdy bude ospravedlněn. Jeho tři velryby jsou určitě stejně dobré jako kterékoli jiné velryby, o kterých si kdy vyprávěli v námořnických krčmách, a jeho pahýl je stejně nepochybný jako všechny pařezy, které najdete na mýtinách na západě. Ač místo nohy má navždy pahýl, přece ten chudák velrybář o něm nikdy neřeční, nýbrž stojí se sklopenýma očima a smutně uvažuje o své ztrátě.

Podél Tichého oceánu a také v Nantucketu i New Bedfordu, jakož i a v Sag Harboru se setkáte s životnými kresbami velryb a velrybářských výjevů, jak je vyryli sami velrybáři na zuby vorvaně nebo na kostice z grónské velryby pro dámské šněrovačky a na jiné podobné důmyslné předměty, které velrybáři pracně vyřezávají z hrubého materiálu ve chvílích prázdně na moři. Někteří mají malé skřínky s nářadím podobným zubařským nástrojům, které je určeno právě k té výrobě ozdobných předmětů. Většinou však pracují pouze svými zavíráky a tímto snad všemohoucím nástrojem námořníků vyrobí, co si jen vymyslí námořnická obraznost.

Dlouhé vyhnanství ze světa křesťanské civilizace nevyhnutelně vrací člověka do onoho stavu, v kterém ho zanechal Bůh, jinými slovy do tak zvaného divošství. Opravdový lovec velryb je právě takový divoch jako nějaký Irokéz. Já sám jsem divoch, který nepodléhá nikomu než králi lidojedů a je hotov každou chvíli se proti němu vzbouřit.

Jedním z osobitých rysů, příznačných pro divocha v hodinách soukromí, je jeho ohromná pracovní trpělivost. Starodávný havajský válečný kyj nebo kopinaté pádlo je v celé složitosti a uměleckém zpracování svých rytin stejným triumfem lidské vytrvalosti jako latinský slovník. Vždyť této zázračné spletitosti kresby bylo dosaženo jen úlomkem škeble nebo žraločím zubem a vyžádala si mnoha let vytrvalé práce.

Podobně jako havajský divoch si počíná i bílý námořnický divoch. Se stejnou podivuhodnou trpělivostí a stejným žraločím zubem, svým jediným ubohým křivákem, vyryje vám na kost skulpturu snad ne tak uměleckou, ale stejně přeplněnou spletitým vzorkem, jako je práce řeckého divocha na Achillově štítě, skulpturu plnou barbarského ducha a sugestivnosti, jako mají rytiny toho skvělého německého divocha Albrechta Dürera.

Na přídi, kde spí mužstvo, najdete na amerických velrybářských lodích často dřevěné velryby nebo profily velryb, vyřezané z malých černých desek ušlechtilého jihomořského dřeva, a někdy jsou provedeny dosti přesně.

U některých starých venkovských domů se štíty najdete často na venkovních dveřích mosazné velryby zavěšené za ocas a sloužící jako klepadla. Když je vrátný ospalec, hodí se nejlépe velryba s hlavou jako kovadlina. Ale tato klepátka jsou málokdy věrným obrazem originálu.

Na věžích některých starosvětských kostelů najdete plechové velryby místo korouhvičky; ale jsou tak vysoko, a nadto patří tak zřetelně k předmětům opatřeným výstrahou: „Nedotýkati se!“, že si je nemůžete zblízka prohlédnout a posoudit jejich hodnotu.

Ve vyschlých, kostrbatých krajinách, kde při úpatí vysokých, rozeklaných skalisek leží hromady kamení, rozprostřené ve fantastických seskupeních na planině, objevíte často tvary podobné zkamenělému leviatanu, zpola vnořenému do trávy, jež za větrných dnů naráží na kameny jako příboj zelených vln.

A zase v hornatých krajinách, kde je cestující neustále obklopen amfiteatrálními výšinami, tu a tam nakrátko zachytíte z některého příznivého místa profily velryb, vytvářené zvlněnými horskými hřbety. Musíte však být velrybář tělem duší, abyste je poznal, a nejen to: chcete-li se vrátit k této podívané, musíte stanout na správném průsečíku zemské šíře a délky, přesně na svém prvotním stanovišti, jinak jsou tyto výhledy na hory tak nahodile měnivé, že své dřívější postavení budete muset znovu pracně objevovat; je tomu tak jako s ostrovy Šalomounovými, jež dosud zůstávají zemí nepoznanou, třeba po nich kdysi chodil neklidný Mendanna a starý Figueroa je zaznamenal.

A máte-li o svůj předmět zájem opravdu hluboký, nemůžete ani na hvězdné obloze nenajít velké velryby a čluny, které je pronásledují; stejně východní národové vídali v oblacích bojující armády, když se dlouho obírali válečnými záměry. Tak jsem na severu pronásledoval leviatana kolem dokola pólu zároveň s kruhovými pohyby jasných bodů, které mi ho nejdřív označily. A pod zářivým nebem antarktickým jsem vsedal na loď Argo a připojil se k lovu na hvězdnatého Cetuse daleko za nejvzdálenější dráhou Hydry a Létající ryby.

Fregatní kotvy místo uzdy, svazek harpun místo ostruh – kéž bych mohl vsednout na onu velrybu, vyhoupnout se do nejvyšších prostor nebeských a podívat se, zda vybájená nebesa se všemi nesčetnými stany opravdu mají svůj tábor mimo dosah mého smrtelného zraku!